Jsou představeny např. překlad městského webu, vydané prospekty, nadabované krátké filmy (mj. Svitavy – otevřené město a město v pohybu a další), první rozhlasový pořad o muzeu, mimoevropská korespondence či více než 600 článků o Pardubickém kraji v esperantské Wikipedii. Vybrané zajímavosti z některých předchozích výstav, které se do expozice nevešly, budou slovem i obrazem během celého roku postupně zpřístupňovány ve fotogaleriích na tomto webu.

Druhá část „100 let republiky“ je malým příspěvkem k celostátním oslavám vzniku Československa a je věnována tuzemské historii esperantského hnutí v letech 1918–1968. Na výstavních panelech se mohou návštěvníci seznámit se zajímavostmi z tohoto období  – rozhlasovými vysíláními (vč. vysílání oper či operet), činností nevidomých, meziválečným skautingem, s oběťmi 2. světové války, s pronásledováním některých esperantistů v 50. letech či nelehkými podmínkami činnosti v období rozpuštění celostátního svazu v letech 1952–1968 a se způsoby kontaktů se světem navzdory Železné oponě. Pozornost je věnována i dění na Slovensku, které není dosud dostatečně zmapováno. Zmíněni jsou zejména aktivní esperantisté z řad profesionálních umělců – zakladatel moderního slovenského malířství, národní umělec Martin Benka a hudební skladatel Ján Valašťan Dolinský. Téma přibližuje i knižní expozice, představující ukázky z dobové ediční činnosti. Je v ní možno zhlédnut mj. první vydání Švejka či R.U.R. nebo překlad Herbenova životopisu T.G. Masaryka s druhým exemplářem podepsaným Janem Masarykem. Duplikáty vybraných vystavených knih si lze po předchozí dohodě prohlédnout v rámci prezenční výpůjčky.

Stolové vitríny jsou zaměřeny na vydané turistické prospekty, pohlednice a ukázky korespondence. Další zajímavostí jsou fotografie z Nezvalovy „Manon Lescaut“, kterou v r. 1968 v esperantu nastudovali (v hlavní roli s Arankou Lapešovou – na snímku vlevo) členové Slezského divadla v Opavě, jimž bylo bohužel záhy poté v období nastupující normalizace znemožněno připravené turné do zahraničí. Pro vytvoření koloritu výstavu doprovázejí i dobové fotografie stoupenců esperanta z meziválečného období. Lze se seznámit i s působností československých legionářů-esperantistů na Sibiři, s pozitivním vztahem T.G. Masaryka k úloze esperanta či zjistit, jak vypadá růže Esperanto, vypěstovaná králem růží Janem Böhmem. V neposlední řadě je zde vystavena i fotografie zobrazující, jak vypadal současný prostor muzea ve 20. letech, kdy zde umístěnou Červenou knihovnu jistě navštěvovali i tehdejší esperantisté.

Ukázky české beletrie vydané ve 30.-60. letech na Západě (Hašek, Seifert, Havlíček, Otčenášek)

Zmíněná dvě témata doprovází i expozice realizovaná již v srpnu tohoto roku Klubem přátel esperanta ve Svitavách. Kromě prezentace rozmanité činnosti v uplynulém roce je tentokrát věnována souhrnně i výročí 85 let existence klubu, dokládá mj. pestré zahraniční kontakty a ukázky edičních aktivit zejména v oblasti sběratelství v posledních deseti letech.

Tematická část je propojena s aktualizovanou všeobecnou expozicí, která stručně seznamuje s důmyslnou strukturou jazyka, s možnostmi jeho studia a využitím jeho znalosti. Jsou zmíněna specifika a výhody cestování s esperantem i jeho aplikace prostřednicím informačních technologií. V knižních vitrínách mohou návštěvníci zhlédnout alespoň některé zajímavé ukázky z více než 60 000 tisíc dosud vydaných titulů – od Orwellovy „Farmy zvířat“ přes verneovky až po slovník 7 500 termínů z počítačové oblasti.

Vstupenku v ceně 10,– lze zakoupit v pokladně Městského muzea a galerie (Út-Pá 9–12,13–16h) nebo v čajovně Krásná chvíle v přízemí Ottendorferova domu před vchodem do muzea (So-Ne 15–21 h). Komentovanou prohlídku si mohou zájemci předem domluvit na tel. čísle 604 377 616.

Těšíme se na váš zájem a srdečně vás zveme k návštěvě.

PhDr. Pavla Dvořáková (Písek), členka muzejní a výstavní skupiny ČES a kurátorka výstavy

pavla.dvorakova @ esperanto.cz